Jedete do Japonska? Tohle musíte vědět!!

12. března 2018 v 14:18 |  Zajímavosti
Japonsko, země vycházejícího Slunce. Ať už to byl vždycky váš sen tam jet nebo vás tam šéf vyslal, je několik věcí, které o této zemi musíte vědět, aby vás to na místě nepřekvapilo.
1. ZÁCHODY
Já vím, zní to zvláštně. Co by vás mohlo překvapit zrovna na toaletě, ale vyvedu vás z omylu. Japonské záchody jsou od těch českých zcela odlišné. Japonci mají sva druhy záchodů. Tradiční turecké a nové zmodernizované. Teď bych se ráda pozastavila nad těmi novými. Mají spoustu tlačítek a jistě z toho budete zmateni, protože mají všelijaké funkce popsané v jaonštině. Může vám hrát hudba, můžete mít vyhřívání prkýnka nebo si můžete provonět celou kabinku. Vše záleží na tom, co zrovna zmáčknete. Tlačítka můžou být vestavěna přimo v toaletě nebo se nachází zvlášť na zdi. Doporučuji si tlačítka důkladně prostudovat než začnete zběsile mačkat první, co vás napadne. Mohlo by vás to nepříjemně překvapit.
1. ŽENSKÁ ČÁST VLAKU
Každý někdy jen tak bezmyšlenkovitě nastoupí do vlaku či metra. Na to si, ale v Japonsku dávejte pozor, protože určité vagony jsou určen pouze pro ženy. Pokud do takového vagonu nastoupíte a jste opačného pohlaví nejen, že se na vás budou Japonky vrhat vražedný pohled, mohli byste také platit pokutu (ale to jen zřídka). Stejně však buďte obezřetný.


3. JR PASS
Jestli se chystáte do Japonska a nebudete pouze v jednom městě, určitě doporučuji si pořídit JR passy. Cizincům se zcela jistě vyplatí. Koupíte si je v České republice, zaplatíte sumu, která je určena podle množství dnů na které chcete aby JR passy platily a poté se po Japonsku pohybujete jak chcete. Teda skoro.
JR Passy si můžete koupit na 7, 14 nebo 21 dní. Poté dostanete takové papíry, které potom musíte předložit na místě, kde chcete JR passy aktivovat. Většinou jsem to dělala už na letišti, což zahrnovalo úmornou frontu ostatních cizinců, ale Japonci za přepážkou byli velice příjemní. Potom, co si JR passy aktivujete stačí je vždy ukázat lidem, kteří pracují u turniketů. Ti vás věšinou ignorují a pustí dál.
Jenom si dávejte pozor na pár věci. JR Passem nemůžete jet shinkansenem NOZOMI. Je to škoda, ale vždy musíte jet těmi pomalejšími shinkanseny jako je Hikari nebo Mizuho a tak podobně.
JR Passy neplatí na metro. Ano, je to tak. Na metro si musíte koupit jízdenky zvlášť. Doporučuji jestli budete jezdit metrem často si zařídit SUICU - což je karta na metro v oblasti Tokya nebo ICOCU - což je karta na metro v oblasti Hiroshimi a Kyota.

4. MUSÍTE UMĚT ČÍST MEZI ŘÁDKY
Japonci většinou neřeknou nic, dokonce i když se budete chovat sebevíc neslušně. Možná se na vás podívají zlým pohledem, ale to je všechno. Pokud vám není jedno, co si o vás ostatní myslí a že děláte ostudu českému národu, prosím mějte na paměti, že vás Japonci neupozorní, co děláte špatně a rovnou vás odsoudí. Na to buďte opatrní. Proto se třeba nebavte moc nahlas ve vlaku nebo metru, a nebuďte bezohlední ke svému okolí.

5. ROUŠKY
Ne, většina japonců nemá vážné, přenositelné nemoci. To není ten pravý důvod, proč nosí roušky. Pravda je taková, že si jenom chrání svoje zdraví. V Japonsku v určitých čtvrtích a v určitých hodinách je totiž spoustu lidí a ne všem je příjemné, že mají obličeje od sebe jen pár centimetrů, právě proto nosí roušky. Nebo ještě existuje jeden důvod a to takový, že se zrovna necítí dobře a nechtějí bacily šířit dál. Představte si, že jste nachlazení a musíte do práce. Smrkáte a kýcháte každou chvíli není potom ohleduplnější k ostatním lidem si vzít roušku?

6. HOTOVOST
Japonsko je země hotovosti, proto se moc nespolehejte na vaši kreditní kartu. Nebojte se, že by vás někdo o peníze okradl, to je nepravděpodobné. Japonsko je totiž velice bezpečnou zemí, ale o tom se sami můžete přesvědčit na místě. JInak hotely můžete platit i kartou, dokonce i většinu hostelů. Pouze některé obchody a restaurace nemají platební terminály, tak ať vás to nevyvede z míry a máte po ruce nějakou tu hotovost.
Tak, snad jsem vám alespoň trochu poradila a máte menší strach z cesty. Nebojte však ono to dobře dopadne. Smějící se Japonci se k cizincům chovají slušně a určitě vám nějaký ten malý přestupek odpustí žádný strach.
 

Hanako - san, Kashima Reiko

11. března 2018 v 22:00 |  Strašidelné legendy
Toto je jedna z legend o kterých si děti tajně vyprávějí ve škole. Je o dívce jmének Hanako, která se nachází na dívčích záchodech ve třetí kabince ve třetím patře střední školy. Hanako se, ale neobjeví sama od sebe. Musí ji někdo z dětí povolat a to tak, že 3x zaklepou na dveře kabinky a zeptají se "Hanako jsi tady?". Duch by vám podle legendy měl odpovědět "Ano, tady jsem." Když vejdete dovnitř kabinky spatříte malé děvče v červené sukni, která vás buď nechá na živu a zmizí nebo potopí do záchoda a zabije.
Existuje podobná legenda o Kashimě Reiko, která taky pobývá na záchodě. Tato žena pocházela z Hokkaida a jednoho dne ji skupina mužů zmlátila a nechala někde pohozenou za městem. Reiko se snažila volat o pomoc a doplazila se až na vlakové koleje, kde už vyčerpáním omdlela. Vlak, který poté brzo ráno jel ženu zabil a rozpůlil. Reiko se ptá z kabinky "kde jsou mé nohy?" a podle několika lidí je správná odpověď "Na koleji Meishin." Potom se obvykle zeptá "A jak to víš?" v tuto chvíli by měl člověk odpovědět "Kashima Reiko mi to řekla." Někdy se ovšem zepá na otázku "Jak se jmenuji?" a na ni je správná odpověď KASHIMA (KA - kamen, maska SHI - shinin, mrtvá osoba MA - ma, démon), když řeknete toto slovo měla by vás Reiko nechat na živu. Pokud odpovíte nesprávně Reiko vám utrhne nohy, stejně jako jí vlak.
Tak snad se vám tato legenda líbila a nebudete se bát chodit ve škole na záchod. Mrkající
Kashima reiko
Hanako - san

Lekce č. 4 PŘÍDAVNÉ JMÉNA, OTÁZKY

11. března 2018 v 11:54 |  Japonština
V dnešní lekci se podíváme na přídavná jména. V japonštině se přídavná jména rozdělují na -II a -NA. Rozdíl je v tom, že za -II přídavná jména můžeme rovnou řict podstatné jméno, zatím co u -NA přídavných jmen nesmíme říct před podstatným jménem "na".
Nejřív si tedy přídavná jména rozdělíme:
  • -II "íí" přídavná jména
Atarashii - nový 新しい x furui 古い - starý
sugoi - úžasný すごい x dasai ダサい- strašný, anglické "lame"
yasashii - hodný 優しい x hidoi ひどい - krutý
hayai - rychlý 早い
tsuyoi - silný 強い x yowai弱い - slabý
omoi - těžký (vahově) 重い
muzukashii - těžký (např. příklad, rozhodnutí) 難しい
utsukushii - nádherný 美しい
ookii - velký 大きい x chiisai 小さい- malý

  • - NA přídavná jména
kantan - lehký 簡単(な)
hen - divný 変(な)
kirei - pěkný 綺麗=きれい(な)
kirai - nenáviděný 嫌い(な)
suki - milujíci 好き(な)
yuumei - slavný 有名(な)
genki - zdravý 元気(な)

a teď se podíváme na příklady:
Kimi no suki na hito ha dare desuka?君の好きな人は誰ですか? Koho máš ráda?
Suzuki-san ha yasashii hito desu. すずきさんは優しい人です。Suzuki-san je hodný člověk.
Kore ha atarashii kuruma desu. これは新しい車。Tohle je nové auto.
Ookii ie desu ne! 大きい家ですね。To je velký dům, že!
Kirei na keshiki da!綺麗な景色。 Krásný výhled!
Yuumei na hito! 有名な人。Slavný člověk!
Utsukushii ohime-sama. 美しいお姫様. Překrásná princezna.
Tsuyoi samurai. 強い侍. Silný samuraj.

OTÁZKY:
Kdo? - dare?誰? (dare desuka? - kdo jste?)
Co? - nani?何 ?(nani kore? - co to je?)
Kde? - doko? どこ?(onii-chan ha doko desuka? - kde je můj starší bratr?)
Kdy? - itsu ? いつ?(itsu kuru no? - kdy přijdeš?)
Proč? - nande, naze, doushite?何で、なぜ、どうして? (nande konakatta no?- proč jsi nepřišel?)
Jak? - dou yatte?どうやって? (dou yatte nihongo benkyou shita no? - jak jsi se naučil japonsky?)
 


Krása japonských parků

11. března 2018 v 11:18 |  Zajímavosti
V dnešní době se i v České republice nachází mnoho parků, stejně však si myslím, že ty japonské mají své osobité kouzlo. Upravené propletené cestičky, které vás zavedou do chrámu či k rybníčku. Z obou stran bývají cestičky obklopeny krásnými stromy buď sakurami, švestkami nebo jehličnany, které jsou překrásně upraveny. Když se nacházíte ve veřejně dostupném parku, bývají zde i hřiště pro děti a mnoho laviček na odpočinutí, abyste se mohli i nadále kochat touto krásou.
Převážně záleží na parku, ale v některých se nachází cedulky, kde jsou popsané právě oné květiny a stromy. Někdy tyto cedulky můžete najít v parku, někdy se nachází i u obyčejného stromu u silnice.
V tradičních parcích se také nachází zenová zahrada, která je složena z miniaturních kamínků. I tyto zahrady musí být pečlivě opracovávány. Minimálně 2x do týdne by měly být kamínky upraveny, aby neztrácely tradiční efekt krásy.
Do některých parků se dostanete jen pokud zaplatíte vstupné. Obvykle to nebývá drahé, proto bych doporučila do těchto parků investovat.
Po Japonsku je mnoho parků. Určitě v určité období je hezký vždy jiný park, ale stejně bych určitě doporučila park v Kanazawě (Kenrokuen park). Zde se vstupné platí, ale určitě to stojí za to. Rozlehlost parků, posezení a krásné pohledy na překrásnou přírodu jen tak nespatříte. Dokonce se v areálu nachází i šintoistický chrám, kde si můžete koupit omamori za nepatrnou částku. Hned u chrámu se nachází rybníček, kde jsme shodou okolností také uviděli volavku, která dala parku zcela jiný nádech. Hned jsme si byli schopni představit tehdejší přírodu a kouzlo Japonska. Tak až se budete rozmýšlet jestli zaplatíte 200 yenů za vstup do parku, tak neváhejte!!


japonský úsměv aneb jak poznat Japonce

18. února 2018 v 11:56 |  Zajímavosti
Předtavte si, že vidíte asijsou dívku a teď si nejste jisti, jestli to je Japonka, Číňanka nebo Korejka. Tady je jedna z možností, jak to poznat. Japonky mají zcela unikátní úsměv. V dnešní době je totiž v Japonsku moderní mít křivé zuby. V České republice platíme nekřesťanské peníze za rovnátka, ale v Japonsku dívky dokonce chodí pro křivé zoubky i na operace. Mají to za roztomilé, prý potom vypadají "dětštěji" a krásněji. Říká se tomu "yaeba", nechali byste si pro krásu zkřivit zuby?
Osobně mi to přijde jako chvilková moda. Japonci se totiž velmi inspirují západem, takže až zjistí, že naše standarty krásy spočívají v rovných zubech, půjdou znovu na operaci.Zamračený
Před a po

Růžový déšt sakur

16. února 2018 v 15:54 |  Zajímavosti
Sakury, národní stromy Japonska jsou jedním z nejznámějších symbolů a mají dloihou tradici. Existuje přes 600 druhů různých druhů sakur. Je neuvěřitelné, že jich je tolik a Japonci k nim chovají neuvěřitelnou úctu.
Když jsem byla poprvé v Japonsku, bylo to zrovna v tem samý čas, kdy kvetly sakury. Náhodou jsem byla u hradu Himeji, kde se nácházelo mnoho těchto stromů a jak je to v Japonsku běžné, bylo zde i hodně lidí. Jedna Japonka si nevšimla vyčnívající větvičky a lehce do ní drkla. Hned se pozastavila a větvičku zastavila, aby se nehýbala. Poté si udělala fotku a pokračovala v chůzi. Pro mě to bylo něco neuvěřitelného. To, jak měla o strom starost, jestli náhodou větvičku neulomila, to my Češi jen tak neznáme a myslím, že je to škoda. Zapomínáme na krásy naší přírody a nevšímáme si ji.
V Japonsku v tomto období probíhá tzv. hanami - "koukání na kěty". Japonci si vemou většinou igelitovou plachtu nebo deku a jdou si s rodinoum známými nebo kolegami sednout pod květy sakur. Někdy tam sedí až dlouho do večera.
Když už sakury odkvétají, květy začínají padat a to připomíná padající déšt nebo sníh. Květy se nacháí úplně všude, na oblečení, ve fontánách nebo v řekách. Je to překrásný pohled, který stojí za to.
Toto období má však jednu vadu. Je všude neuvěřitelně přelidníno. Není park, kde by nekroužilo stovky Japonců a nedělalo fotky sakur. Na druhou stranu, kdo by odolal?
sakura

Valentýn

16. února 2018 v 9:01 |  Zajímavosti
V Japonsku se svatý Valentýn slaví poněkud netradičně, na rozdíl od toho jak ho znnáme tady u nás. Samozřejmě je také komerční, aby se nakupovali čokolády, výzdoba nebo dorty. Princip tohoto svátku však spočívá, že ženy dají nějakou drobnost, většinou čokoládu, muži. Ať už je to bratr nebo kolega v práci. Právě to je důvod, proč se valentýnské čokoládky rozdělují na giri - choco a honmei - choco. Giri - choco se dává kolegům a je to spíše fomrlita. Zatím co do honmei - choco žena vloží celé své srdce a dá ji své pravé lásce.
Když se mluví o čokoládě určitě jste si představili nějakou velkou bonboniéru nebo normální milku. Ano, jsou tací, kteří koupí bombošku a mají po práci. Některé Japonky však dělají čokoládu po domácku. Vkládají do toho čas i energii, aby ukázaly vděčnost za léta přátelství, nebo aby konečně projevily své skutečné city. Většinou jsou to malé, roztomilé kousky čokoladky zabalené do barevného papíru. Kdo by nechtěl ochutnat :3
O měsíc později 14. března je v Japonsku další svátek a to takzvaný "bílý den". V tento den, aby byly role vyrovnané zase muži dávají dxrobnost ženám. Takže nebojte diskriminace se nekoná! Líbající

Tisíc jestřábů

11. února 2018 v 14:54 |  Japonské legendy
Jestřábi jsou již dlouho symbolem Asijské kultury a reprezentjí - zdraví, dlouhověkost,oddanost a upřímnost. Podle čínské legendy jsou všichni jestřábi učení mravnímu chování, stejně jako gentlemani. Přirovnání člověka s tímto zvířetem je v Asii jedna z největších lichotek, co můžete někomu říci.
Na konci 18. století vyšla první kniha o skládání origami "Jak složit tisíc jestřábů". Právě díku tomu je považován za symbol origami. Jsou to ušlechtilá zvířata, která mají za život pouze jednoho partnera, proto se taky uvádí, že jestřáb představuje loajalitu, ušlechtilost a krásu. Podle japonské legendy ten, kdo složí všech tisíc jestřábů, tomu se splní jedno přání.
Sadako Sasaki, která byla ve dvou letech ozářená radiací v druhé světové válce byla normální školačka, když se u ní projevila závažná nemoc, leukémie. Sadako strávila dlouhou dobu v nemocnici a inspirovala se legendou o přání. Sama byla schopna složit 644 jestřábů, poté byla Sadako moc zesláblá a roku 1955 zemřela. Na její památku lidé složili všech tisíc jestřábů. V parku míru se nachází její socha, která drží v ruce jestřába. Na svátek Obon (den věnovaný duším zemřelých) se lidé scházejí a znovu před sochu věnovávají tisíce origami.
V Hiroshimě jsem byla a na vlastní oči jsem viděla i Sadačinu školu. Ani bych si toho nevšimla, ale před školou se také nachází socha. Je moc pěkné, jak na ni všichni vzpomínají nemyslíte?
socha v hiroshimě
Obecně mám na HIroshimu úžasné vzpomínky. Když jsme šli poprvé ochutnat Okonomiyaki, tak jsme navštívili Okonomiyaki mura a tam jsem se zapovídala s paní, co nás obsluhovala. Byla tak strašně milá a ještě nám dala na památku v malém pytlíčku 10 malých jestřábků. Ještě pořád je mám vystavené na své poličce. Nemáte chuť si teď taky složit jestřába?
popis skládání Origami

Urashima Taro

9. února 2018 v 15:18 |  Japonské legendy
Příběh o Tarovi, patří k nejstarším legendám již z období Nara (asi 8. století). Urashima Taro byl mladý rybář, který jednoho dne spatřil, jak děti ubližují malé želvě. Rybář to nemohl nechat jen tak a želvu zachránil a pustil do moře. O pár dní pozdějí Taro narazí na velkou želvu, která mu řekla, že zachránil před dětmi princeznu Otohime. Želva přičaruje Tarovi žábry a veme ho do dračího paláce, kde se setká s vládcem Ryuujim a princeznou Otohime. Taro s nimi v paláci pobýval tři dny, poté se mu už začalo ztýskat po domově a poprsil princeznu, zda by mohl zpět domů. Otohime se ho snažila přesvědčit, aby neodcházel, ale Taro se nedal přesvědčit. Zklamaná Otohime dala rybáři záhadnou krabici "tamatabako", kterou nesměl v žádném případě otevřít. Taro to Otohime slíbil a vrátil se na sou, kde hledal svůj dům a svoji rodinu. Zjistil však, že jeho rodina již je dávno po smrti a o něm samotném se říká, že před 300 lety zmizel v moři. Celý zmatený vzal krabici, kterou dostal od Otohime a otevřel ji. V tu chvíli Taro zestárl o 300 let a stal se z něj starý pán, kterému zbývalo pár chvil života.
Tento příběh se japonským dětím vypráví už na základní škole. Přirovnala bych to k našemu Malému princi, protože mi to připadá spíše jako pohádka pro dospělé. Pochopit morální hodnoty rybáře není tak jednoduché. Dalo by se říct, že když nedodržel slib Otohime, tak si takový osud Taro zasloužil. Na druhé straně nevěděl, že 3 dny v oceánu znamenají 300 let na zemi. Nechávám vás abyste si na tento příběh udělali svůj názor. Smějící se Tak zase u dalšího článku! Mějte se!

Lekce č. 3 MO, ČÍSLA

9. února 2018 v 11:10 |  Japonština
Partikule "mo" znamená v češtině "taky". Takže, když máme větu:
  • Watashi ha onna desu. Já jsem žena.私は女です
  • Watashi mo onna desu. Já jsem taky žena. 私も女です。
- jednoduše se místo partikule "ha" použije partikule "mo"

  • Ore ha nihon ga suki desu. Mám rád Japonsko. 俺は日本が好きです。
  • Boku mo nihon ga suki desu. Mám taky rád Japonsko. 僕も日本が好きです。
Partikule "mo" není komplikovaná. Když chcete obyčejně říct - "Já taky! Watashi/Ore mo"

Ohledně čísel si dávejte pozor na číslo 4 "shi". Japonci spíše používají čtení "yon". Shi totiž znamená v japonštině i "smrt" Tak si na to dávejte pozor.
11 - se poté vytvoří spojením juu a ichi - juuichi 十一
12 - juu a ni - juuni (a tak dále až do 20) 十二
21 - sestavíme pomocí - ni a juu a ichi -nijuuichi 二十一
a tak pokračujeme
tisíc - sen 千
deset tisíc - man 万

Pokud se jedná o věk požívá se za číslo slovo "sai"歳 (才), což je numerativ.
- zde jsou určité výjimky
1 rok - issai 一歳 6 let - rokusai 11 let -juuissai
2 roky - nisai 二歳 7 let - nanasai 12 let - juunisai
3 roky - sansai 三歳 8 let - hassai 20 let - hatachi!!!!
4 roky - yossai 四歳 9 let- kyuusai v 21 let - nijuuissai
5 let - gosai 五歳 10 let jussai 30 let - sanjussai

Poté už se tvoří číslovky stejně. Jenom pozor, sice píšu let, ale myslím tím striktně věk. Když chceme říct, jak dlouho se učíme japonsky, použijeme jiný numerativ.

Kam dál